Fotografie je mým dávným koníčkem, sahajícím až do dětských let, kdy mi jeden zámožný tatínkův kamarád zapůjčil kinofilmovou zrcadlovku, která se mu jen tak válela v šuplíku. Bylo to někdy kolem roku 1974 a kouzlu fotografie jsem tehdy bez zaváhání podlehl.
Focení mě lákalo natolik intenzivně, že na rozdíl od mých vrstevníků, kteří se k drobným peněžitým darům od babiček, tetiček a jiných štědrých rodinných příslušníků stavěli dle návodu (tu máš na zmzlinu), odkládal jsem každou korunu na hromádku, označenou "zrcadlovka". Sen se opravdu splnil a z druhé ruky pořízená Praktica MTL3 je dodnes v mém arzenálu, i když teď už zaslouženě odpočívá v šuplíku.
Od této doby se mi podařilo vystřídat nejrůznější typy a značky fototechniky, která byla právě k mání, od jmenované Prakticy MTL3, přes Pentacon Six TL, Mamiyu 6x9, Pentax 645N II až k prvním několikamegapixelovým digitálním zázrakům různých značek. Neměl bych opomenout ani vlastnoručně zhotovenou dírkovou komoru.
Mám za sebou léta strávená v tajemném a fotochemickými vůněmi prosyceném přítmí temné komory - nejdříve nad černobílým procesem negativ-pozitiv, pak nad barevným procesem, který byl opravdovým technickým oříškem na rozlousknutí v amatérských podmínkách. Nebýt chemického vzdělání, laboratorní praxe a Fotografického receptáře od Jaroslava Kulhánka, těžko bych se dopracovával ke koukatelným výsledkům.
Teď jsou to opět léta, co se snažím co nejlépe zvládnout práci v digitální fotokomoře - tedy proces od pořízení kvalitního digitálního záznamu po jeho výstup na velkoformátové tiskárně. Jako zdroj digitálních dat používám filmový skener Nikon CoolScan 8000ED nebo full-frame digitální zrcadlovky Canon.
Mojí snahou vždycky bylo dotáhnout - a to pokud možno vlastnoručně - fotografický proces od začátku až do konce, tedy od nápadu a pořízení fotografického záznamu k papírové fotografii výstavního formátu.
Snad největším zdrojem inspirace pro mě vždycky byla a bude příroda - od zázraků mikrosvěta, který už lidské oko nevidí, po velkolepost horských pohoří, ve kterých lze navazovat civilizací zpřetrhané a tolik potřebné vazby na venkovní svět, v němž lidstvo existovalo příliš dlouho na to, aby ho bylo možno bez následků vytěsnit z našich životů.
Další technickou výzvou pro mně vždy byla astrofotografie, ať už za použití standardních fotografických prostředků, nebo specializovaného astrofotografického vybavení, umožňujícího opravdu nevšední pohledy na objekty, ztracené neozbrojenému lidskému zraku v hlubinách vesmíru, kde se vzdálenosti měří v jednotkách řádu 1e16 - tedy skrývajících nepředstavitelnou řadu nul.
Nevyhýbám se ovšem ani ateliéru - je to úžasná vymoženost, když si fotograf může namíchat světlo přesně podle svých představ, přizpůsobit ho motivu a navíc mít záruku, že se v příští minutě nezmění. V případě makrofotografie je zase velmi obtížné vystačit s dostupným přirozeným světlem, protože dokonce i přímé sluneční světlo už je pro snímky s velkým zvětšením příliš slabé.
Fotografie jako taková je opravdovým řemeslem se vším všudy, propracování se k uspokojivému výsledku vyžaduje teoretickou přípravu i praktické zkušenosti. Některé ze stěžejních věcí, které tvoří základy fotografické teorie a praxe a vycházející ze spousty fotograficky stráveného času, jsou sepsány zde, na stránkách Dobrého světla.
V posledních letech mě začalo bavit předávání fotografických zkušeností formou workshopů - tedy česky tvůrčích seminářů - s poměrně intenzivním obsahem. V případě zájmu je možno takovýto seminář dohodnout. Z praktických důvodů je třeba počítat minimálně se dvěma dny času, je třeba předem vybrat konkrétní téma a není vhodná účast více než deseti lidí.
Adresa těchto webových stránek:
© 2003-2023 Jiří Paďour
Kontaktní E-mail: jiri (tečka) padour (zavináč) dobre-svetlo (tecka) cz
Kontaktní telefon: (ČR) 721 - 940 - 434