Že nevíš, co je to dírková komora? Historici se více-méně shodují na tom, že na principu dírkové komory byl založen vůbec první fotografický přístroj v dějinách lidstva - camera obscura - a jejím velmi pravděpodobným vynálezcem byl Leonardo da Vinci někdy kolem roku 1480. Její funkce se dobovými rytinami zobrazovala takto:

Všimni si, že je to ZRCADLOVKA! Tyhle kamery sloužily jako kreslířské pomůcky, na světlocitlivý materiál si musely ještě něco přes 300 let počkat (první "opravdové" fotografie se datují až kolem roku 1820).

Celá finta je v tom, že světlo není soustřeďováno do cílového prostoru čočkou, ale dírkou pranepatrných rozměrů. Takže svého času technická novinka - teleobjektiv Canon EF 400mm f/4 L DO IS USM - je vlastně návrat zpět do patnáctého století - návrat od čoček zpět k difrakčním členům - jen místo dírky používá mřížku...

Jedna z mírně nepříznivých vlastností je poněkud nižší světelnost "dírkového objektivu" - asi f/200, což na jedné straně sice znamená expozici několika vteřin za jasného, slunečného počasí, ovšem na straně druhé téměř neuvěřitelné vymoženosti:

Jelikož jsem byl možnostmi tohoto úžasně jednoduchého přístrojem zcela unesen, zkonstruoval jsem si vlastní dírkovou komoru. Zde je seznam potřebného materiálu k výrobě PLNĚ FUNKČNÍ kamery:

Celkové náklady na stavbu kamery v mém případě dosáhly 0 Kč, jelikož se takovéto záležitosti v naší domácnosti běžně povalují. Celá stavba sestávala se slepení dvou dutých, vevnitř vyčerněných krabiček z výkresového papíru. Jedna sloužila k držení objektivu (tedy, pardon - dírky), druhá k uložení filmu (ta měla navíc ještě víčko). Jelikož volba formátu negativu je zcela libovolná, zvolil jsem 6x12cm (na svitkovém filmu, ovšem) - a tedy zorný úhel záběru 110° (!).

Základní a technicky nejnáročnější částí konstrukce bylo zhotovení objektivu. Alobal, nalepený na čelní části "objektivu", bylo totiž nutno opatrně propíchnout špendlíkem. Špendlík jsem pak vrátil původnímu majiteli, což je námět k možným úsporám pro případného zájemce o zahájení sériové výroby.

Posuv filmu obstarávalo otáčení kancelářské sponky, jediným úskalím bylo zjistit počet otáček potřebných k posuvu filmu o jedno políčko - zde se nezištně podělím s tímto pracně nabytým vývojovým poznatkem - bylo to asi pět úplných otáček.

Závěrku tvořil ergonomicky vytvarovaný kousek výkresového papíru připevněný nýtkem na čelní část objektivu - opět samozřejmě načerněný.

Závěrečným designovým prvkem bylo vyvedení typového označení na čelní části přístroje - DIRKOFLEX®.

Součástí nácviku pohotového ovládání přístroje bylo mimo jiné zvládnutí odpočtu expoziční doby pomocí známého vteřinového slůvka "jedenadvacet".

Zde je asi na místě upozornění, že tato stránka je vyhrazena excentrikům a fotomaniakům. Tady totiž nejde o vypiplávání skvělé techniky na ještě lepší techniku, o ještě dokonalejší a plastičtější vykreslení textur či ještě ostřejší a věrnější kopii reality.

Tady se zápasí o holé přežití, tedy o to, aby na snímku, pořízeném dírkovou komorou, byl při notné dávce fantazie vůbec rozpoznatelný hlavní motiv a úmysl autora.

Dírková komora je navíc přístroj vyžadující notnou dávku odvahy od každého, kdo podlehne téhle šílené myšlence a pokusí se dělat fotky pomocí krabice od bot, nemluvě o posupném chechotu nekritického okolí, které netuší, co je to ten pravý návrat k přírodě...

Tak a teď už zbývá jediné - zde jsou výsledné výtvory:

Neuvádím zde tato fakta z nějaké fotorecese. Uvádím je zde z důvodu nesmělého protestu proti komerci a materiálním výstřelkům této doby. Nenech se přesvědčit, že k dobré fotografii potřebuješ to nejmodernější vybavení. Fotit, fotograficky se vzdělávat, fotograficky růst a sbírat zkušenosti lze s jakoukoli funkční kamerou. Tvé fotografie budou tím lepší, čím větší bude Tvé nadšení a čím lépe zvládneš tu kameru, kterou máš v ruce.

Budiž nám všem výstrahou množství kvalitních kamer ležících v šuplících a čekajících jen na dovolenou, případně rodinnou slavnost. Příležitosti ke skvělým záběrům jsou vždy a všude na dosah ruky (či spíše objektivu).

Víš jak vznikají dobré fotky? No přece tak, že ty špatné vyhodíš!

Tak jen do toho, je načase něco nafotit, ať je co vyhazovat :-)