Vhodně zvolený okamžik záběru spolurozhoduje o tom, zda skončí vzniklý záběr v koši nebo na zdi ve výstavním formátu 30x40cm.

Okamžik záběru může být správný (nebo taky špatný):

Technicky správný okamžik záběru je žádoucí vždy a všude. Pokud fotíš architekturu a najdeš zajímavý pohled, je nutno zvážit ještě charakter světla. Jsou dominantní části nasvíceny, nebo ve stínu? Není světlo příliš tvrdé nebo naopak příliš málo plastické? Bude vhodný ruch všedního dne, nebo poklid svátečního rána? Je nutno vyčkat momentu, kdy budou okolnosti podporovat zamýšlený obsah záběru. Vyčkávání na správné osvětlení snímané scény je běžný a nutný proces i v krajině. Určitě si udělej podobnou dvojici záběrů jako obr.7 a 8 na stránce "O teorii". Při delších expozičních časech v krajině je mnohdy nutné vyčkat okamžiku utišení větru, obzvlášť pokud jsou v záběru nějaké neposedné větve, které by v případě rozmazání působily poněkud zvláštně. Ještě víc to platí o fotografování květin ve volné přírodě.

Kompozičně správný okamžik záběru přijde ke slovu vždy, když se jedná o pohyblivé objekty. Většinou neposkytuje tolik času, jako volba technicky správného momentu. Taktéž nutně musíš přemýšlet více dopředu, při sportovních záběrech nebo záběrech hrajících se dětí si určit, že až bude pohybující se objekt TADY, tak to zmáčknu... Vždycky dávej pozor i na to, co se děje v pozadí, aby nevnikaly známé srostlice objektu s pozadím (například hlava+sloup). Příkladem může být následující záběr, kdy po nalezení zajímavého výhledu nastala volba kompozičně správného okamžiku, závislá na pohybu postav směrem od kamery. Pokud by byly příliš velké nebo malé, nedával by záběr zamýšlený smysl:

Psychologicky správný okamžik záběru je z těch nejtěžších. Často to bývá jediný a neopakovatelný zlomek vteřiny. Určitě znáš rozdíl mezi umělotinami typu "sýr" a jinými násilně aranžovanými (skupinovými) záběry a skutečnými momentkami, kdy fotografující usměrňuje objekt(y) svého zájmu co nejméně (nebo vůbec), nechává věcem přirozený průběh a mačká spoušť právě v okamžicích zajímavých psychologicky. Skvělý a psychologicky dokonalý snímek Paula Schutzera z r.1958 nahradí sáhodlouhé komentáře: