Auditorium, nebo tedy spíše čítárna, nežli posluchárna Dobrého světla, obsahuje celou řadu volně navazujících článků, které se zabývají fotografickou teorií a technikou v obecné podobě, tedy v podobě nezávislé na konkrétním typu fotografického vybavení.

Přestože považuji za bezpředmětné upřednostňovat z nejrůznějších důvodů konkrétní značku nebo model, zmiňuji na vhodných místech zcela konkrétní kousky fotovýbavy - hlavním důvodem jsou ovšem praktické zkušenosti, získané jejich dlouhodobým používáním.

 

Tady je na místě dokončit pokus o definování fotografie, provedený na úvodní stránce Dobrého světla.

Ne, nebudeme se vracet ke slovníkovým definicím fotografie. Neříkají nic z toho, čím je fotografie fascinující. Lépe bude použít slova někoho, kdo fotografii opravdu žil, kdo strávil roky hledáním toho jedině správného světla a jehož fotografie prosluly po celém světě. Ansel Adams, o kterém platí dvojnásob, že krajinář je králem těch nejbláznivějších fotografů:

V jeho případě tato slova znamenají neúnavnou snahu udělat ten další záběr lépe, než ten předchozí, houževnatou snahu o sebenepatrnější posun vpřed. Je to důležitá část návodu, pokud se ptáš, co je potřeba udělat, aby Tvé fotky byly zase o něco lepší.

K užitečným věcem, které tomu napomáhají, patří trocha teoretických znalostí, doprovázených praktickými experimenty na zdánlivě poněkud připitomělá témata. Je docela zajímavé, co se všechno dozvíš, když se pokoušíš zachytit třeba bílý objekt na bílém pozadí.

Množství dostupných teoretických a praktických poznatků je dnes ovšem úctyhodné. Není divu, vždyť byly nashromážděny za víc než dvě staletí intenzivního vývoje fotografie. Které jsou důležité, co je dobře si pohlídat a co je pouze zatěžující balast? Co je univerzálně použitelné a co jsou speciality, jejichž praktická aplikace je nápodobně pravděpodobná, jako zásah meteoritu? Copak mohou být v dnešní převratné digitální době platné nějaké stoleté poučky z fotografické doby kamenné?

V tomto případě se nenech zmýlit - seberozsáhlejší digitalizace fotografie nezmění její podstatu - světlo a práci s ním - když si prolistuješ knihu o fotografii z padesátých let minulého století, zjistíš, že její platnost v ničem neutrpěla.

Dnešní vyspělá technika a technologie svádějí k tomu, že ty skvělé přístroje udělají všechno za Tebe a že se tedy vůbec nemusíš technickou stránkou věci zabývat. Ona ta tendence je tu už hodně dávno - odsunout technickou, nebo řemeslnou stránku fotografování co nejdále od fotografujícího. Spoustu věcí už skutečně není potřeba znát a hlídat (například to, aby bylo světlocitlivé médium vloženo emulzí na správnou stranu nebo že je nutno po každém záběru přetočit film). Na druhou stranu byly odsunuty stranou i znalosti potřebné, jako je správné měření expozice nebo zaostření a hloubka ostrosti adekvátní snímané scéně. Takže další argumenty k zabývání se fotografickou technikou.

Jestliže byly časy, kdy se fotografování podobalo spíše stolařině kombinované s alchymií a fotografové si vlastnoručně vyráběli kamery i světlocitlivá média, posunula se dnes škála potřebných technických dovedností spíše do oblasti využití výpočetní techniky. Opět důvod ke vzniku statí o základních pravidlech zpracování obrazu na PC. Mimochodem - máš kalibrovaný, nebo alespoň co nejlépe naladěný monitor?

Tak tohle jsou některé z důvodů, proč je tady Dobré světlo. Podrobnější informace k jednotlivým tématům najdeš pod navigačními tlačítky na levé straně stránky.