Není na nich nic složitého a můžou se Ti hodit při potřebě vypočítat, jaké ohnisko musí mít objektiv, má-li předmět pokrýt celý obrázek z určité vzdálenosti, nebo při výpočtu měřítka zobrazení pro konkrétní objektiv a vzdálenost při makrofotografii. Testování objektivů vyžaduje stejnou velikost obrazu testovacího diagramu pro různé ohniskové vzdálenosti. Jak se s tím vypořádat?

Také v případě plánované koupě fototechniky je dobré prověřit, zda splní požadované parametry např. při focení ptactva, plaché zvěře nebo motýlů.

Pro snazší pochopení problematiky a definici základních pojmů poslouží tento obrázek:

Princip zobrazení objektivem

Obrazová vzdálenost se rovná ohniskové vzdálenosti jen v případě, že je předmětová vzdálenost blízká nekonečnu. V případě fotografování bližších předmětů je obrazová vzdálenost vždy větší, proto se pro ni zaužíval pojem výtah - prodloužením výtahu se tedy dosahuje zaostření předmětů bližších. Čím jsou blíže, tím musí být prodloužení výtahu větší, pokud mají být zobrazeny ostře. K prodloužení výtahu se v makrofotografii používají mezikroužky nebo měchová zařízení, protože už nestačí základní výtah, kterým objektiv disponuje.

Vztah mezi předmětovou, obrazovou a ohniskovou vzdáleností vypadá takto:

Kde:
obvz - obrazová vzdálenost
přvz - předmětová vzdálenost
ohvz - ohnisková vzdálenost

Ještě je dobré vědět, že stupnice zaostřovacích vzdáleností, uváděné na objektivech, udávají vzdálenost mezi předmětem a rovinou světlocitlivého média, je to tedy součet obrazové a předmětové vzdálenosti.

Pro měřítko zobrazení platí:

Kde:
mz - měřítko zobrazení

Měřítko zobrazení je poměr velikosti obrazu předmětu k jeho skutečné velikosti. Při měřítku 1:2 má tedy obraz centimetrového předmětu pět milimetrů, při měřítku 2:1 dva centimetry.