V dnešní době existují tisíce různých objektivů. S nástupem počítačů a nových technologií se daří vyvíjet stále zajímavější a dokonalejší optické soustavy. Novými typy optických skel se dosahuje nezkresleného a nedeformovaného prostupu našeho nástroje č.1 - světla - skrze čočky (a dnes už i mřížky) objektivu na čekající světlocitlivý element.

Co je podstatné a společné pro všechna skla, co je dobré vědět a respektovat v této oblasti fotografické techniky?

Při výběru objektivu je vhodné vybrat co nejsvětelnější variantu. Objektivy s vyšší světelností umožňují záběry z ruky i v méně příznivých světelných podmínkách a ve většině případů je jejich optická soustava lépe vykompenzována. Obraz v hledáčku je jasnější a ostření je preciznější, autofocus funguje lépe a i za ztížených světelných podmínek. Použitím malého clonového čísla se dá dosáhnout velmi malé hloubky ostrosti a tím dokonalého rozmazání pozadí.

Z hlediska životnosti a preciznosti objektivu je dobré vyhýbat se plastovým objektivům. Nejhorší varianta je, když je plastová i čočka (i takové existují, podívej se, čím jsou osazeny levné kompakty).

Něco na adresu dnes velmi používaných Zoomů - jejich výhoda je v pohodlnosti nastavení žádaného výřezu. Ale - každé pohodlí je nebezpečné - pevné sklo Tě bude vždycky nutit víc přemýšlet nad Tvým stanovištěm a kompozicí snímku. Nezapomínej, že změna výřezu nemění perspektivu zobrazení.

Další problém Zoomu je v tom, že bude vždycky méně světelný, těžší, dražší a opticky méně kvalitní (zejména v kritických světelných podmínkách) než pevné sklo.

Nižší optická kvalita Zoomu se projevuje v nižším kontrastu a ostrosti, většímu sklonu k závojování, celkovému změkčení kresby a optickém zkreslení (to bývá často na "dlouhém konci" rozsahu poduškovité, na "širokém konci" naopak soudkovité).

Japonské slůvko "bokeh" označuje schopnost objektivů nádherně, plynule a měkce "máznout" neostré oblasti záběru (před a za rovinou hloubky ostrosti). Zoomy to ve většině případů neumí zdaleka tak pěkně a přirozeně, jako pevná skla.

Sluneční clona plní svou funkci jen částečně - a to na širokém konci rozsahu Zoomu, proto je vhodné chránit čelní čočku před světlem, zejména přímým slunečním (taktéž kvůli většímu sklonu k závojování).

Takže, pokud je to alespoň trochu možné, vyhýbej se zoomům a piluj kompozici....

Ale pozor - pokud má Tvoje kamera jediný a nevýměnný objektiv, je naopak mnohem lepší, když má proměnnou ohniskovou vzdálenost, jinak se oblast použitelnosti takového přístroje významně zužuje. (Viz Kamera.)

A pozor č.2 - pokud používáš Zoom a nic neruší Tvoji spokojenost, nenech si do toho v žádném případě mluvit!

Pokud stojíš před nákupem zrcadlovky a nějakým zázrakem už máš vybráno tělo, uděláš nejlíp, když k němu vezmeš tzv. základní objektiv. Je to objektiv, jehož ohnisková délka odpovídá úhlopříčce negativu, tedy u kinofilmu cca 50mm. Jeho "pohled na svět" odpovídá přirozenému vnímání zraku a proto poskytuje fotografie s přirozenou - a tedy i příjemnou perspektivou. Ručím Ti za to, že Tě nezklame - je to jedna z mála výjimek, kdy se dá za málo peněz pořídit opravdu hodně muziky. Většinou mají tyhle základní padesátky světelnost 1,4 a výbornou kresebnost + výborný přenos kontrastu. A můžu Ti zaručit, že i když se Tvoje sbírka skel časem kdovíjak rozroste, bude základní objektiv stále často "v akci".

Další nevyhnutelný počin exteriéristy (ne, to není nové plemeno kokršpaněla) je ultraširokoúhlé sklo někde kolem 20mm kinofilmového ekvivalentu (28mm je už příliš mnoho). Tahle skla jsou prostě kouzelná a s perspektivou dokáží divy.

Jednu věc si při použití jakéhokoli širokoúhlého objektivu vždycky uvědomuj a hlídej - zabírá širší (až mnohem širší) část obrazového pole a fotografie jím pořízené mají silnější sklon k přeplácanosti (viz Teorie).

Zajímavé záběry se dají pořídit mírně delším sklem - teleobjektivem kolem 200 - 300mm kinofilmového ekvivalentu. Taková ohnisková délka je vynikající na izolování objektu Tvého zájmu od rušivého okolí vždy, když není možné adekvátní přiblížení - buď fyzicky (propast, nepřátelsky naladěný vlastník pozemků, nebezpečné zvíře a podobně) - nebo dochází při přiblížení ke zrušení zamýšlené kompozice či perspektivy. Delší skla navíc vynikají malou hloubkou ostrosti, což také napomáhá k izolaci objektu rozostřením pozadí.

Zájemci o sport a/nebo fotografický lov plaché zvěře téměř nutně potřebují ještě asi tak dvakrát delší sklo - z principu věci se totiž nemohou dostatečně a použitelně přiblížit k objektům svého zájmu. Teleobjektivy kolem 600mm - o těch ještě delších to platí ještě více - nabývají na průměru, délce a váze a jejich světelnost klesá. Například Pentax 645 600mm f/5,6 váží 4,8kg (světelnost je z označení jasná) nebo Canon EF 600mm f/4 váží 5,4kg - tady vidíš, jak narůstá váha při zvětšení světelnosti, přesto, že první jmenovaná šestistovka je středoformátové sklo(!), je druhá (kinofilmová) světelnější šestistovka o dost těžší. Nejbližší vzdálenost, na kterou lze tato skla zaostřit se pohybuje kolem 5 - 6m. Teleobjektivní fotografie (můžu-li to tak říci) vyžaduje zcela jiný technický přístup. Sebemenší pohyb kamery v okamžiku snímku znamená jeho nenávratnou ztrátu - a to dokonce i při velmi krátkých časech. To je v kombinaci s nízkou světelností úskalí, které vyžaduje prvořadou pozornost, použití bytelného stativu a co nejvyšší ISO filmu nebo čipu. Výrobci pomáhají řešit tento problém zabudováním zvláštního stabilizátoru obrazu (IS - image stabilizer) do optické soustavy objektivu. Při snaze o technicky kvalitní snímky se ale i v tomto případě vyplatí setrvat u stativu. Dalším faktem je, že toto řešení přidává další optické členy do soustavy objektivu, čímž dochází ke zvýšení váhy a zhoršení optických vlastností soustavy.

Pokud máš zálibu v lovech hmyzích potvůrek, jednoznačně doporučuji přiřadit do Tvé sbírky skel pravý makroobjektiv. Pozná se podle toho, že umožňuje zobrazení objektů od nekonečna až do velikosti 1 : 1 na světlocitlivém médiu. Více na toto téma najdeš v kapitole o makrofotografii.

A to podstatné na závěr - ať už objektiv, či kamera - přistupuj k těmhle krásným a velejemným opticko-mechanickým zázrakům s patřičnou dávkou úcty, udržuj je v suchu a čistotě, krytku objektivu snímej pouze na co nejkratší dobu při pořizování záběru a kameru přechovávej v transportním obalu. Platí tady zásada, že nejlepší je udržovat v čistotě, jakýkoli způsob čištění může vést k nenávratnému poškození této jemné techniky, proto je vždy lepší vše v čistotě udržovat, než čistit.