Astrofotografie nemusí být vždy doménou dlouhých skel, jak je tomu na obrázku 1, kde je měsíc zachycen kombinací 300mm objektivu s 2x telekonvertorem. Velmi zajímavé záběry se dají pořídit i kratšími ohnisky při dlouhých expozičních časech. Co je jisté, jen těžko se v případě dlouhých ohnisek nebo časů obejdeš bez stativu.
Obrázky 2 a 3 jsou pořízeny základním 50mm objektivem při poměrně značném odclonění z důvodu snahy o zachycení tzv. "padajících hvězd" - ve skutečnosti meteorů - v době srpnových Perseid. Na obrázku 2 se nepodařilo zachytit žádný meteor, zato vzniklá struktura mraků, osvícených světelným smogem, vytvořila zajímavou kombinaci s hvězdným nebem. Na obrázku 3 zamýšlený objekt - padající meteor - vytvořil podstatně nudnější výsledek, zato je to svého druhu technická rarita, není totiž jednoduché běžnými prostředky něco takového zachytit.
Takto vypadá Velký vůz, když ho nasnímáš dlouhým expozičním časem. Rotace Země způsobuje, že místo bodů se hvězdy zobrazují jako různobarevné čáry. Tento efekt je obzvláště působivý při použití vhodného popředí. Pokud zamíříš objektiv na Polárku (nenápadná a nepříliš jasná hvězda v Malém vozu), zjistíš, že hvězdy kolem ní vytvářejí soustředné kružnice, což dokazuje, že zemská osa skutečně míří směrem k Polárce.