Používat stativ? Pokud ano, kdy a jak?
Znovu budu opakovat, že žádný extrém není správný. Existují záběry, které by bez stativu nikdy nemohly vzniknout a opačně - záběry, kde by stativ znemožnil i pouhý pokus o snímek.
Krásný letní den, slunce svítí až to oslňuje, modrá obloha decentně osazena oblačností typu kumulus nádherňus, kdo by si lámal hlavu se stativem při pětisetině, vyrážíš samozřejmě jen tak nalehko. Po cestě potkáš lesík, příjemný chládek, a najednou TO uvidíš - opravdu slibný záběr, skvělé popředí, vyvážené pozadí, skvrny slunečního světla dotvářejí zajímavou atmosféru a podporují prostorový efekt celého budoucího snímku. Po krátké esteticko-kompoziční úvaze přijdeš na to, že ta úžasně modrá obloha se tady ve stínu hnusně odráží na listech dominantního kapradí v popředí zamýšlené kompozice a nasadíš polarizační filtr. A je samozřejmě potřeba řádně přiclonit, aby zamýšlený prostorový efekt neutrpěl příliš malou hloubkou ostrosti. Podvědomě Ti právě začíná docházet, že ten blbec expozimetr Ti zase pokazí záběr půlvteřinovou expozicí...
Dalším důvodem pro stativ může být například neergonomická nebo tuhá spoušť Tvé kamery. K rozhýbání snímku může dojít i při rychlých časech, jeden můj známý pravidelně "hne" i pětisetinou. Jistotu a ostrý záběr lze v těchto případech získat jen za pomoci stativu - a to i při relativně dobrých světelných podmínkách.
Takže jednoznačně, stativ by neměl chybět ve Tvé výbavě - a to nejen při nevyhovujících světelných podmínkách, ale vždy, když Ti bude záležet na maximální kvalitě Tvých snímků. Stativ má navíc další velké výhody - umožňuje přesné vodorovné vyvážení kamery (tedy nepokácenou perspektivu a rovinnost horizontu) - a též práce s kompozicí je citlivější, když Ti obrázek v hledáčku neutíká. Když při pozorné kontrole obrazového pole zjistíš nějakou nepatřičnost (např. pohozenou PET láhev), v klidu můžeš rušivý element eliminovat, aniž by bylo nutno znovu "zaměřovat".
Jedna z nejlepších metod, jak se můžeš přesvědčit o účinku třeba změny clony nebo použití filtru na fotografovanou scénu, je pořízení série stejných záběrů s různými parametry snímání. Pět minut nad takovouto vlastnoručně zhotovenou sérií snímků vydá za hodiny nudné teorie. Efekt je ovšem nejlépe patrný, když měníš pouze jeden parametr. Bez stativu těžko dosáhneš stejného výřezu a úhlu záběru - zejména při nasazování filtrů.
Všeobecně lze říct, že čím je stativ robustnější a těžší, tím lépe. Rozumné optimum je někde kolem dvojnásobku váhy kamery i s objektivem.
Pro přirozené záběry je vhodné, aby šel stativ vytáhnout minimálně do výše očí bez nebezpečí ztráty stability a naopak - aby bylo možno fotit i těsně nad zemí - při záběrech rostlin, hub a jiných mrňavostí.
Hlava stativu by měla umožňovat co největší akční rádius pohybu kamery. Je důležité, aby šla kamera namířit kolmo dolů i kolmo nahoru. Je vhodné, aby byla opatřena úhlovou stupnicí, která Ti pomůže při panoramatickém záběru k dosažení pravidelných "rozestupů" mezi snímky.
Je praktické, aby každá ze tří noh stativu mohla vykonávat samostatný pohyb - při práci v členitém terénu je to vlastně nutnost.
Na každém (zejména starším) stativu je čas od času rozumné projít a podotahovat veškeré šrouby plus promazat všechny pohyblivé části.
Pokud je Tvá praxe se stativem menší či dokonce nulová, dříve, než vyrazíš do terénu, vyzkoušej si provést alespoň tyto základní operace:
Pokud Tě okolnosti donutí fotit delšími časy bez stativu, snaž se o následující: