U nás se dost nevhodně vžil výraz kamera pro přístroje určené k vytváření pohyblivého záznamu. Rád bych mu (alespoň na stránkách Dobrého světla) vrátil jeho původní obsah.

Proč?

Používání výrazu "foťák" mi připomíná různé bakelitové příšerky z dob dávno minulých, které fotily jenom na sluníčku - a to sluníčko muselo být v zádech a nesměl se přetrhnout film a maminka se musela usmívat a nesměl foukat vítr a....no zkrátka, je to příliš hanlivé.

No a teď navíc ta nastupující digitální éra - tuhle byl jeden majitel digitálního zázraku pohoršen, on prý nemá žádný "foťák" - on má "digiťák" !

Termín fotoaparát zase vzbuzuje dojem až nějaké nezvladatelně složité aparatury a trvá dlouho, než se to vysloví či napíše.

To jsou hlavní důvody, proč se chci vrátit ke starému krásnému a důstojnému výrazu KAMERA. Je to totiž ten skvělý a perfektní přístroj, který dělá OBRÁZKY, vždy a všude, za každého světla a počasí.......že to přeháním?

Připrav se na závažné sdělení, kterým bych chtěl tak nějak prodchnout tyto stránky:

Není důležité, zda fotíš digitálně, nebo klasicky - na negativ nebo na diapozitiv - se starou plnomanuální vykopávkou nebo moderním geniálním automatem.

To nejdůležitější totiž začíná až za kamerou - bedlivé oko bdící nad zachycovanou scénou a bystrá tvůrčí mysl ovládající prst připravený ke stisku spouště...

To nejdůležitější na každé kameře je jednoznačně její vlastník, který musí perfektně ovládat její ctnosti i nectnosti, silné i slabé stránky, musí rozeznat hraniční podmínky, za kterých má ještě cenu pokoušet se o záběr a musí vědět, ve kterých případech už to prostě cenu nemá.

To nejdůležitější je fotografický nadšenec používající srdce a rozum ke kontrole svého tvůrčího záměru.

Že se dá fotit téměř čímkoli, to Ti potvrdí dírková komora.

Pokud fotograf objeví zajímavý motiv, nezačne fotit, ale začne přemýšlet. Chvíli ho upřeně hypnotizuje, pak cca 45 minut obchází tu v širších, tu v užších kruzích. Pozoruje popředí, pozoruje pozadí. Pozoruje slunko, pozoruje mraky. Hlídá vítr. Chvílemi se válí po zemi, pak šplhá po okolních stromech a srázech. Po cca dvou hodinách úporného přemýšlení, doprovázeného touto gymnastikou, mávne rukou a odchází hledat něco zajímavějšího. Nebo - buďme optimisti - NAŠEL to jedině správné místo se všemi fotoingrediencemi a esencemi, staví tedy bytelný stativ, vyvažuje jej vodováhou, upevňuje kameru, rozvážně podumá nad polohou četných točítek a páček, stavem různých ukazatelů a čudlíků a - čeká....čeká na vyjasnění nebo mraky, vítr či bezvětří, slunce nebo měsíc, světlo či tmu - a pak, v jediném správném historickém a neopakovatelném okamžiku stiskne spoušť.

Naopak - na těchto stránkách několikrát opatrně zmíněná "fotografující veřejnost" to vidí poněkud jinak. Byl jsem onehdá vybídnut návštěvou: "Ty prý dost fotíš, tak nám něco ukaž!" Vybral jsem pár svých čerstvých fotek výstavního formátu z blízkého okolí, které by je mohly nejspíš zajímat. Omyl. Asi očekávali přesaturované plážové miniatury 9x12cm plné spokojených rodinných příslušníků. Jen tak je prolistovali: "Dyť ty tam nemáš žádné lidi! A odkuď to jako je? Tady? Z okolí?" Za následujícího trapného ticha jsem byl evidentně vyškrtnut ze seznamu obyvatel Zeměkoule.

Výsledek mnohem méně záleží na kameře a mnohem více na fotografujícím. Cílem by mělo být donutit tenhle přístroj dělat to co potřebuješ takovým způsobem a v takovou dobu, kdy to potřebuješ. Není právě nejlepší pasivně přijímat osud s nadějí, že to snad nějak dopadne.

Takže - proč se tedy zabývat detailněji technikou? Je to základní vrstva fotografie. Fotografické řemeslo se bez ní zkrátka neobejde. Bez techniky nic nepořídíš. Ale hlavně proto, že je nutno zvolit tu, kterou máš právě po ruce a po jejím cvičném zvládnutí vyrazit do terénu.

Pořadí důležitosti pro cestu k dobré fotografii:

člověk  >  jeho dovednost, znalosti a zkušenosti  >>  kamera

Kolik obrázků máš uděláno za posledních čtrnáct dní? A kolik se jich podařilo? Proč jsou ty povedené krásné a ty nepovedené šeredné? Až budeš znát (či alespoň tušit) odpovědi na tyto otázky, nastal možná čas zamyslet se nad samotnou kamerou.