Často se dnes setkáš s použitím bleskového světla k pořizování záběrů. Automaty si dokonce samy blesk aktivují v případě, že detekují nedostatek světla ve fotografované scéně. Pohotové a jednoduché, že ano? Zabudované blesky musí být asi úplně super, když jsou v dnešní době nedílnou součástí nejen kompaktů, ale už i zrcadlovek(!).
Podívejme se na to objektivníma očima hledače fotografické kvality.
K čemu vlastně bleskové světlo slouží? No, když je málo toho přirozeného, tak nám blesk umožňuje pořídit záběr tam, kde by to jinak nebylo možné. Dotěrná otázka - co myslíš, je tohle tvrzení pravdivé?
Než se pokusím odpovědět, prohlédni si následující tři obrázky. Všechny jsou pořízeny stejným základním objektivem 50mm f/1,8. Obrázky 1 a 3 jsou foceny s bleskem:
Obr. 1: 1/125sec - f/8
Obr. 2: 1/15sec - f/1,8
Obr. 3: 1/30sec - f/4
Povšimni si expozičních údajů. Obrázek č.1 byl pořízen tak, jak se chovají automaty v případě nedostatku světla. Kombinace rychlého času a relativně silně zacloněného objektivu vedla k téměř naprostému vyloučení vlivu okolního světla. Výsledkem je nepřirozeně kontrastní záběr s přesvětleným popředím a naprosto temným pozadím. Vysoký kontrast "vymývá" detaily z ploch a působí nepřirozenost snímku (ležící postava má pokožku čela téměř naprosto bílou, na nohou zase černou, přitom je poměrně samozřejmé, že ve skutečnosti musely být tonality téměř totožné).
Obrázek č.2 je ilustrací toho, čemu se říká "fotografie v dostupném světle". Použitím filmu o citlivosti ISO 800 a světelného základního objektivu se stalo dostatečným i světlo pouhé svíčky. Všimni si plasticity osvětlení, přirozené měkkosti a zvláštní světelné atmosféry tohoto snímku. No a pak si představ, co by s tímhle záběrem spáchal blesk (nemluvě o rušení poklidné atmosféry nějakým blejskáním a oslňováním). Další dotěrná otázka zní - tak kdy je vlastně málo přirozeného (dostupného) světla?
Snímek č.3 je hybridem dvou triků, které umožňují použít blesk bez katastrofálních (a obávám se - běžně vídaných) následků z obrázku č.1. Na první pohled tenhle snímek vůbec nevypadá být focený bleskem - žádný úlet kontrastu, bílé předky a černé zadky, žádné červené oči. Fotografická magie? Nikoli - všimni si expozičních údajů - jsou někde uprostřed mezi obr.1 a obr.2 - je to něco, co můžeme nazvat zlatou střední cestou.
První ze dvou triků vyžaduje buď focení v manuálním modu, nebo tzv. fill flash mod automatiky. Princip je v prodloužení expozice a odclonění objektivu tak, aby na snímku začalo hrát roli přirozené světlo (všimni si např. lesků ve vlasech). Pokud má tvoje kamera fill flash, máš vystaráno. Pokud ne, oproti údaji správné expozice bez blesku podexponuj o cca 1,5 stupně. Do blízkosti clony požadované intenzitou blesku se dostaň změnou expoziční doby. No a foť, foť a nečekej, že to hned napoprvé perfektně vyjde...
Druhý trik vyžaduje blesk s otočnou hlavou - tak tomu bylo u obr.3 - kromě fill flash finty byl navíc použit tzv. "nepřímý blesk" - záblesk nebyl vyslán přímo na objekt, ale proti bílé odrazné ploše kolmé na rovinu záběru. Tato finta je možná i u zabudovaného blesku - použitím druhého, externího blesku, synchronizovaného s tím zabudovaným. Mnohé lepší systémové blesky mají slave mod, ve kterém jsou spouštěny zábleskem jiného blesku (žádné problémy s kablíkama či kompatibilitou). Jenom pozor, pokud budeš mít aktivovaný předzáblesk (většinou za účelem redukce červených očí), nebude tato finta použitelná. Tady podotýkám, že lze v domácích podmínkách vyrobit jednoduché elektronické zařízení, které umožňuje použití jakéhokoli externího blesku v slave modu (tedy ovládání jeho záblesku jiným bleskem).
Na závěr si dovolím jednoduše odpovědět na vlastní dotěrné otázky - prakticky neexistuje takové přirozené světlo, ve kterém by bylo nutno použít blesk. Pokud se pustíš do experimentování s citlivými filmy (dnes je už k mání i ISO 3200 s neuvěřitelně jemnozrnnou emulzí), brzy zjistíš, že pokud vůbec něco vidíš, můžeš to i vyfotit. Digitální čipy mají tendenci k poměrně silnému vlastnímu šumu a nemají citlivost filmů, je nutno odzkoušet, kam se v případě konkrétního typu dostaneš (s klesající hladinou osvětlení začíná převládat vlastní šum čipu). U čipů většího rozměru, se kterými se setkáš v digitálních zrcadlovkách, se citlivost zvyšuje a vlastní šum snižuje. Pro delší expoziční časy lze navíc aktivovat speciální "odšumovací" algoritmy, takže se svou použitelností k fotografování za špatných světelných podmínek vyrovnají filmu.
Takže důvodů k využití dostupného světla je spousta - pokud se začneš řídit výše uvedenými radami a porovnáš si dosažené výsledky, budeš brzy vestavěný blesk považovat zcela oprávněně za fotokazič.
Ještě jedno upozornění - pokud fotíš "komerční záležitosti", nečekej, že někdo ocení nádhernou atmosféru snímků v dostupném světle a raději sviť vším, čím se dá...