Fotografie je vždy ostrá pouze ve vzdálenosti, na jakou máš zaostřeno a to v rovině kolmé na podélnou osu objektivu (podélná osa objektivu je myšlená čára, procházející jeho středem ve stejném směru, jako světlo).

Před a za touto rovinou je vždy více nebo méně neostrá - přesněji řečeno - s rostoucí vzdáleností od této roviny ostrost vždy postupně rychleji nebo pomaleji klesá.

Hloubka ostrosti je velikost oblasti ostrosti (vždy měřeno ve směru podélné osy objektivu). Je omezena hranicemi, před a za kterými je pokles ostrosti záběru uznán (přes všechnu matematiku v podstatě subjektivně) za již neúnosný. Hloubka ostrosti tak vymezuje polohu dalších dvou rovin kolmých na optickou osu objektivu - jedna je před a druhá za rovinou zaostření.

Důležité je, že pole hloubky ostrosti se rozkládá kolem roviny, na kterou je objektiv zaostřen, dosti často NESYMETRICKY. Čím má objektiv kratší ohniskovou vzdálenost a na čím větší vzdálenost zaostříš, tím více z celkové hloubky ostrosti leží ZA rovinou zaostření, než PŘED ní. Například pro 50mm objektiv můžeš považovat rozložení hloubky ostrosti kolem roviny zaostření za symetrické při zaostření na vzdálenost méně než jeden metr. Při zaostření na čtyři metry už je část hloubky ostrosti za rovinou zaostření dvakrát větší, než před ní a při zaostření na deset metrů devětkrát větší. Nejpodstatnější závěr tedy je, že pokud fotíš nablízko, můžeš považovat rozdělení hloubky ostrosti za symetrické, kdežto při větších vzdálenostech si hlídej narůstající nepoměr v jejím rozdělení.

Aby to bylo ještě problematičtější, rozložení hloubky ostrosti kolem roviny zaostření závisí silně na clonovém čísle. Takže výše uvedené údaje platí pouze pro clonu 8. O vlivu clony na rozložení hloubky ostrosti se můžeš přesvědčit na stránce grafů.

Ve všeobecnosti platí tyto tři hloubkoostrostní zákony:

Zákony platí pouze za předpokladu, že měníš jen JEDEN z těchto tří proměnných faktorů a sleduješ jeho vliv na velikost hloubky ostrosti. Je nezbytné tyto zákonitosti znát pro případ potřeby aktivního ovlivňování hloubky ostrosti fotografované scény. Úvaha o nejvhodnější hloubce ostrosti by se měla stát automatickou součástí Tvých kompozičních úvah.Viz také "Clona nebo čas?".

Většina starších objektivů je vybavena stupnicí hloubky ostrosti, která vypadá asi takto:

Kolem rysky vzdálenosti zaostření jsou symetricky (nikoli však pravidelně) rozložena clonová čísla.

Pomocí těchto čísel lze na stupnici vzdáleností odečíst minimální a maximální vzdálenost, ve které bude pořizovaný záběr ostrý při dané cloně a zaostření na určitou vzdálenost. Ve dnešní autofokusové době se tyto značky z objektivů vytrácí, zejména u zoomů, takže nezbývá, než používat možnost kontroly hloubky ostrosti přímo v hledáčku při pohledu na fotografovanou scénu (většinou zmáčknutím nějakého čudlíku, který zacloní na nastavené clonové číslo). Pokud Tvoje kamera nemá ani tuto možnost a chceš s hloubkou ostrosti pracovat, můžeš použít zdejší hloubkoostrostní kalkulátor a vytisknout si tabulky hloubky ostrosti pro uvažovanou oblast vzdáleností.

Tady je na místě upozornit, že v hledáčku za normálních okolností vidíš záběr tak, jak by vypadal při úplně odcloněném objektivu a tedy s minimální hloubkou ostrosti. To může vést k mylné představě, že objekt Tvého zájmu NEBUDE rušen pozadím (které je při úplně odcloněném objektivu zcela neostré). Pokud však expozice vyžaduje zaclonit (a to většinou vyžaduje), bude v okamžiku záběru hloubka ostrosti mnohem větší a Tvůj objekt neplánovaně zanikne ve zmatku téměř ostrého pozadí (nebo popředí). K eliminaci tohoto jevu slouží výše zmiňovaný čudlík kontroly hloubky ostrosti, kombinovaný případně s úvahou nad stupnicí hloubky ostrosti.

Manipulace s hloubkou ostrosti je nevyhnutelnou součástí fotografie. V části "Oko a objektiv" je mezi nectnostmi našeho zrakového systému uvedena i subjektivní nepřítomnost této veličiny v okem vnímané realitě. Mysli na to a využívej proměnlivé hloubky ostrosti k pozitivnímu ovlivnění svých fotografií - a na druhé straně - vyhýbej se momentům, kdy špatně zvolená  hloubka ostrosti (ať už příliš velká, či malá) Tvé fotografie pokazí.

Pozitivní a negativní účinek velké hloubky ostrosti:

Pozitivní a negativní účinek malé hloubky ostrosti:

Pro příklad a porovnání:

Pro konkrétní výpočet hloubky ostrosti při libovolné kombinaci objektivu, clony a vzdálenosti můžeš použít hloubkoostrostní kalkulátor. Tamtéž si můžeš vygenerovat tabulku hloubky ostrosti v případě, že Tvůj objektiv nemá stupnici hloubky ostrosti nebo potřebuješ přesné údaje v určité oblasti vzdáleností (třeba při makrofotografii). Tabulku si můžeš vytisknout a přibalit ke svému fotonádobíčku. Kalkulátor spustíš z nabídky na levé straně této stránky (Tlačítko "Kalkulátor" vlevo nahoře.).