HOME - GALERIE - LINKY - KONTAKT - COPYRIGHT
Clona nebo čas

 

Tady je máš, pěkně úhledně uspořádána, na celém světě a v celém historickém období fotografie v principu stále stejná magická čísla:

Clonová čísla:

1 1,4 2 2,8 4 5,6 8 11 16 22 32 45

Expoziční časy: (zlomky sekundy)

1 2 4 8 15 30 60 125 250 500 1000 2000

Objektivy některých starších kamer (například Voigtländer 6x9 z roku 1905) jsou sice značeny poněkud odlišnými číselnými řadami, než je tato, dnes už celosvětově používaná, ale co je podstatné, PRINCIP zůstává stále stejný.

Pokud si právě porovnáváš čísla v této tabulce a na Tvé kameře, může se stát, že zjistíš určité nesrovnalosti - například Tvoje clonová stupnice může začínat číslem 1,8 nebo 3,5. Je to v pořádku, neboť mezi celými kroky políček tabulky jsou i kroky poloviční. 

Pokud by Ti bylo líto, že na tomto místě vynechám veškerou matematiku, odskoč si na tuto stránku, věnovanou zdůvodnění, proč clonová čísla vypadají právě takto. Na praktickém faktu ovšem teorie vůbec nic nezmění. Tím faktem je, že je musíš brát vážně a začít s nimi pracovat - tak, jak se s nimi pracuje už od úsvitu fotografie.

Jediný a podstatný význam těchto čísel spočívá v REGULACI množství světla, které v okamžiku snímku dopadne na světlocitlivý element. Asi je Ti jasné, že pokud toto množství světla není v pořádku, nebude v pořádku ani Tvůj snímek. A co víc - čím vzdálenější bude množství světla skutečně dopadlého od množství světla správného, tím více bude Tvůj záběr podoben fotokatastrofě.

Další závažné sdělení spočívá ve faktu, že žádná expoziční automatika na světě není neomylná - a co je ještě podstatnější - nechápe Tvůj tvůrčí záměr a mele si pořád tu svou statistickou 18-ti procentní šeď. (Viz "Automatika nebo manuál?".) Tím se schyluje k tomu nejhoršímu - budeš muset začít MYSLET, budeš muset být za každých okolností chytřejší, než automatika Tvé kamery (Jen tak mezi námi - nezní Ti to doufám příliš ambiciózně?).

 Zpět k regulaci a tabulce. Pro obě řady platí, že se množství světla, prošlého objektivem, zmenšuje zleva doprava. V obou řadách při kroku o jedno políčko doprava snížíš množství prošlého světla STEJNĚ (to je mnohem podstatnější, než fakt, že právě na polovinu).

Co se stane, když v horní číselné řadě uděláš krok doprava a současně v dolní doleva? Další podstatná informace - množství světla se NEZMĚNÍ.

Jak je to možné? Pokud nevěříš, můžeš si to snadno ověřit - stačí, když si spočítáš a porovnáš množství fotonů dopadlých v obou případech na světlocitlivý element. Mělo by Ti vyjít zhruba stejné číslo. No dobrá, to je samozřejmě vtip, ale poslouží k ilustraci. Pokud si představíš proud částic stejné velikosti tekoucích z potrubí KONSTANTNÍ rychlostí (v tomto případě je to rychlost světla), na čem bude záviset množství částic zachycených do připravené nádoby?  Na dvou základních věcech - na průměru potrubí (clona) a době zachytávání (čas, čili závěrka). Pokud částice potečou polovičním potrubím, ale budeš je zachytávat dvakrát tak dlouho, zachytíš stejné množství, jako když tekly potrubím dvojnásobným ale poloviční dobu. (Pokud by Tě bavilo konstruování dalších podobných potrubních problémů, nezapomeň, že se jedná o násobky průřezu, ne průměru potrubí - jak lze vidět zde.)

Tak a teď konečně praxe. Jestliže při protisměrném pohybu v číselných řadách o stejný počet členů zůstává množství světla stejné, neznamená to, že by tato různá nastavení clony a času byla fotograficky rovnocenná.

Bezprostředně, významně a rozsáhle ovlivňuje většinu statických záběrů CLONA. U záběrů dynamických zase působí na výsledek především ČAS.

U záběrů statických objektů, kde si hraješ s kompozicí a žádný významný pohyb v zorném poli nehrozí, bývá velmi podstatným parametrem hloubka ostrosti, proto je nejlepší volbou měření s prioritou clony. Jednoduše nastavíš takovou clonu, která odpovídá Tvému požadavku na hloubku ostrosti a dopočítání expoziční doby necháš na automatice - s tím, že pokud je to potřeba, zvolíš odpovídající expoziční korekce. To platí například i tehdy, když víš, že Tvůj objektiv kreslí nejlépe při cloně 8 a automatika tvrdošíjně volí clonu 4, při které už to prostě není ono.

Pokud je objekt Tvého zájmu v pohybu, situace se mění. Čím je pohyb rychlejší, tím kratší musí být čas závěrky - pokud ovšem chceš mít objekt zachycen ostře. V tomto případě je optimální nastavit měření s prioritou času a zvolit dostatečně rychlý čas - třeba 500 nebo 1000 (čti pětisetinu, tisícinu) - a nechat na automatice dopočítání clony, opět s možností expozičních korekcí.

Blíže o expozičních korekcích viz "Automatika nebo manuál?".

To je hlavní důvod, proč se dá expoziční automatika přepínat od plnoautomatické volby clony i času přes volbu jenom clony nebo jenom času ručně až po nastavení obou těchto parametrů ručně:

plnoautomatické měření (Programmed AE mode - P)
měření s prioritou clony (Aperture-Priority AE mode - AV nebo A)
měření s prioritou času (Shutter-Priority AE mode - TV nebo S)
plnomanuální provoz (Manual mode - M)

V závorce je anglický název a zkratka příslušného expozičního režimu.

Co se týče plnoautomatu a dále tzv. kreativních programů (portrét, sport, krajina, noční záběr a podobně, kterými jsou některé kamery vybaveny), raději se jim vyhni. Jakmile dáš automatice přílišnou svobodu uvážení, nebudeš mít nikdy jistotu, co s tím nebo oním záběrem provede.

Co se týče plnomanuálu, jeho použití nečiní problémy tam, kde máš dostatek času, ale pohodlnější je použít měření s prioritou času nebo clony plus expoziční korekce (za účelem dosažení zvláštního efektu). Až v případě, že by korekce nestačily na žádoucí stupeň efektu, má smysl přepnout do plnomanuálního modu. Další příležitost k využití plnomanuálního modu nastává při použití bleskového světla.

 

 

Tyto stránky byly naposledy aktualizovány dne 01.03.2016

 

Jsi tady:  Home / Auditorium / O technice / Clona nebo čas