Klasická fotokomora je místem, kde probíhají dva nerozlučné procesy - chronologicky první v řadě je proces negativní, který se zabývá vším, co je potřeba k získání správně vyvolaného filmu, čili negativu. Pozitivní proces následně řeší získání fotografií (čili pozitivů) z tohoto filmu, pokud ovšem uznáš, že na něm něco hodného této snahy vůbec je.

Útržek kinofilmu FOMAPAN z osmdesátých let minulého století

Negativní proces je podstatně choulostivější na čistotu - jak lázní, tak prostředí. Znečištění ustalovače vývojkou není v malých množstvích fatální, naopak, sebemenší množství ustalovače ve vývojce ji zcela znehodnocuje. Používání čerstvých, neznečištěných lázní je naprostá nutnost. Totéž platí o prací vodě. Prašnost prostředí vede k ulpění nejrůznějších prachových částeček na emulzi filmu a jejich hojnému výskytu v násobně zvětšené formě na pozitivech. Navíc - negativ je unikát, originál, takže každé jeho poškození je nevratné. Pozitivní zvětšeninu můžeš zkoušet vylepšit tím, že celý proces jejího vzniku zopakuješ - když například zjistíš, že vývojka už nevyvolává.

Negativní a pozitivní proces je proto lépe nemíchat, nejdříve vyvolej filmy, se vší možnou pečlivostí a čistotou. Vždy používej zaručeně čisté nádoby, zejména na vývojku. Po uschnutí filmů je nastříhej a ulož do obálek k tomu určených a teprve začni s přípravami pozitivního procesu.

Další všeobecné pravidlo zní, že je nejlépe vyhradit pro fotokomoru trvalé místo. Její improvizovaná instalace třeba v koupelně je sice možná, ale vzhledem ke komplikacím, které to přináší, Ti toto řešení v žádném případě nedoporučuji.

Místnost fotokomory by měla být vybavena přívodem vody a elektřiny, kanalizací a topením. Je dost důležité, aby v ní v zimě nemrzlo a v létě nepanovala tropická vedra. Není to kvůli pohodlí, je to důležité pro zabezpečení stálé teploty lázní, zejména vývojky, která by se neměla příliš odchylovat od 20°C.

Přívod vody je vhodné opatřit mechanickým filtrem. Předejdeš tak nepříjemnostem s podivnými nečistotami, které se budou objevovat jak na vyvolaném filmu, tak na vyleštěných fotografiích.

Zda je fotokomora dostatečně zatemněna, zjistíš nejlépe tak, že se do ní v pravé poledne zavřeš na nejméně čtvrt hodiny. Po této době by stále neměla být viditelná žádná významnější stopa pronikajícího světla (rozhodně by například nemělo být vidět čtvrtku bílého papíru, kterou si podržíš před očima). Na rozptýlené světlo jsou podstatně citlivější filmy, pokud zatemnění není právě dokonalé, vyvolávej filmy večer.

Všechny informace, které jsou zde uvedeny, se týkají černobílého procesu negativ-pozitiv. Barevný proces je po všech stránkách mnohem choulostivější a finančně i časově náročnější. Pokud Tě láká ho zvládnout, stejně Ti doporučuji nejdříve zvládnout proces černobílý.